Péče o zuby by měla patřit k základní péči o našeho psa či kočku stejně, jako péče o uši, drápky a srst.
Na druhou stranu je třeba podotknout, že kočka je tzv. „samostatná jednotka“, žije si vlastním životem a dovolí nám jen to, co bude sama chtít… Má své vlastní „kočičí zubní choroby“ a zubní kámen je ve výčtu zubních problémů až na samém konci. Takže jestli zvládnete čistit zuby kočce, jste jedničky, ale pokud ne, netrapte se tím ;-).
Pes je však tvor cvičitelný a tak čištění zubů můžete pojmout jako další cvik, který lze s troškou trpělivosti zvládnout u každého jedince.
Už slyším některé z vás argumentovat, že v přírodě … a dříve se to taky nedělalo … Nemám ráda ony „přírodní“ a „historické“ argumenty. Zvíře v přírodě funguje jinak a jinak se stravuje než náš „gaučák“ a na rovinu, dříve se toho podstatně víc dělalo jinak… Dnes se setkáváme s velkým množstvím malých plemen, pro které je právě zubní kámen velkým problémem. A ruku na srdce, většina z nás má psa doma, na kanapi lehávají vedle nás, mnozí je mají v postelích a zápach z tlamy rodinného miláčka není nic příjemného. Mnohdy je až s podivem, v jakém kontrastu je vzhled a chování majitele ke stavu ústní dutiny jeho psa.
Kromě onoho zápachu, který jediný obtěžuje majitele, však hrozí našemu miláčkovi mnohem víc neviditelných následků rozrůstajícího se zubního kamene.
Zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku, což jsou zbytky potravy a částečně vzniká i působením bakterií, které sídlí v dutině ústní. Plak během 48hodin mineralizuje a za něj se schovávají další a další bakterie, které zde mohou nerušeně žít a šířit se do okolí. Postupně vzniká zánět dásní, zarudnutí, které je způsobeno rozšiřujícími se cévami v dásni. Zvětšenými cévami mohou bakterie pohodlně putovat do celého těla a způsobovat záněty ledvin, srdce, jater, kloubů, plic… Postupně navíc dochází k postižení závěsného aparátu zubu, zub se začíná viklat a v důsledku regrese dásně a kostního podkladu zubu, zub vypadne. Mnohdy jsou zuby doslova slepeny k sobě zubním kamenem a po vyčištění zuby samy vypadnou. Tady pak slyšíme: … jak se mu vyčistily, tak vypadly…příště už je čistit nenechám. Je třeba si uvědomit, že čištění v tomto případě bohužel už proběhlo příliš pozdě. V případech, kdy zuby samy vypadávají obalené velkým množstvím zubního kamene, zbytky potravy a chlupů se můžeme setkat i s patologickou frakturou čelisti, většinou spodní, kdy kost je již tak zeslabena zánětem v okolí zubu, že i při běžném žrádle, může prasknout.
Kdy k lékaři?
Majitel si nejčastěji všimne zápachu z tlamy, zarudnutí dásní, menší žravosti nebo sníženého zájmu o hračky. Někdy, pokud jde o postižení horních špičáků můžeme pozorovat i chronickou rýmu, či otok nosu. Bohužel psi málo dávají najevo bolestivost zubů, protože projevit bolest, znamená projevit slabost. A tak často majitelé ani netuší, že problémy souvisí doopravdy se zuby, neboť i přes výrazné změny v tlamě, pes bez problémů kouše kosti.
Vždy je potřeba tlamu řádně prohlédnout, jelikož za zápachem nemusí být jen problémy se zuby, ale může jít např. o vražený klacek či kost do patra nebo mezi zuby, u psů s povislými pysky může jít o zánět pyskové kapsy, typické např. pro kokršpaněla. V neposlední řadě je potřeba zmínit i výskyt nádorů, hlavně u starších psů.
Takže, kdy k lékaři? Vždy raději čím dříve, tím lépe. Pokud máte jakékoli pochybnosti o stavu chrupu vašeho zvířete, domluvte si prohlídku co nejdříve. Prohlídka dutiny ústní patří k základnímu preventivnímu vyšetření při vakcinaci a již zde odhalíme často problémy a s majiteli domlouváme další postup. Určitě by se nemělo s ošetřením čekat na dobu „až to bude stát za to“. Pak to často doopravdy za to stojí a neodstraňujeme zubní kámen, ale mnohdy i zuby.
Bohužel, ne vždy si dá náš mazlík do tlamy řádně kouknout a tak je občas i na prohlídku potřeba mírné sedace. Často jsou to právě ti psi, kterým se zuby nečistí, nejsou zvyklí na manipulaci nebo jim vadí vyšetřování od cizích. Navíc spousta problémů není zjistitelná při vteřinovém otevření tlamy, kde navíc překáží jazyk.
Bez anestezie to nejde
Jak už bylo uvedeno výše, bohužel někdy ani vyšetření se neobejde bez sedace a ani ten nejhodnější pes nás nepustí do nejzazších koutů své tlamy. A řádné ošetření se bez narkozy neobejde už vůbec. Co si vlastně pod ošetřením máme představit? Nejde jen o oloupání zubního kamene, ale je potřeba odstranit i kámen, který zasahuje pod dásně, provést jejich kyretáž, eventuelně ořezat zbytnělé dásně, extrahovat uvolněné zuby nebo zuby, které mají výrazně odhalené kořeny, pokud najdeme kazy, které jde ošetřit, zaplombovat zuby a na závěr provést leštění povrchu zubů rotačním brusným kartáčkem, který zarovná všechny nerovnosti, aby byly zuby hladké a plak se hůře uchycoval… Doopravdy si myslíte, že je to možné bez narkózy? Tak si ještě připočtěte nepříjemný zvuk ultrazvuku a jeho chlazení vodou, rozvěrač zubů mezi špičáky… neznám žádného psa, který by si nechal ošetřit vnitřní plochy spodních zubů. Anestezie se není třeba bát, starší a rizikoví jedinci standardně procházejí předoperačním vyšetřením, pokud si to majitel přeje, provedeme ho i v mladším věku. Anestezie je krátkodobá, s koncem zákroku se pacient často již budí, chvilku stráví v pooperačním boxu a majitel ho přebírá již probraného.
A co dál?
Po zákroku jsou pacientovi nasazena antibiotika, podle potřeby i léky proti bolesti. Většina psů i po rozsáhlých extrakcích začne hned přijímat potravu a často je vidět , že „ožijí“ . Majitelé uvádí, že si zase hrají, jsou veselejší. Tady je vidět, že je zuby přeci jen bolely…
Doporučujeme pár dní po ošetření ještě zuby nečistit, aby kartáček nedráždil nedohojené dásně, ale tak za 4-5dní již naplno začít. Pamatujte, že vznikající plak rychle mineralizuje a prevence je vždy lepší než léčba.
Bohužel i přes pravidelné čištění budeme muset hlavně u malých plemen počítat s tím, že čas od času budeme muset ošetření v ordinaci zopakovat. Ale pokud budete pečliví, nebudete ošetření muset provádět každý rok, ale třeba jen každý třetí a to už stojí za trochu námahy 🙂 .
Kdy a jak čistit
Nejlépe je začít s nácvikem již u malého štěněte u prvních zubů. Nejdříve mu saháme na tlamičku, pak se snažíme odhalit pysky u špičáků, později zajíždíme prstem pod pysk na stoličky. Vždy je potřeba vydatně CHVÁLIT a hlavně ODMĚŇOVAT. Tak si můžeme být jistí, že se to našemu psovi bude líbit. Pak můžeme přejít k nácviku s kartáčkem. Doporučuji použít malý dětský kartáček, co nejměkčí. Ten ještě vždy namočím do teplé vody, kde změkne a malé množství pasty zatřu do kartáčku. Je potřeba používat zubní pasty pro zvířata, jelikož pastu polykají a lidské jim mohou dráždit žaludek. Zubní pasta je „třešnička na dortu“, sama zuby nečistí, ale obsahuje různé enzymy, které zpomalují množení bakterií a protože jsou ochucené, zpříjemňují čištění. Na trhu jsou i dentální tyčinky, různé žvýkací plátky, ústní vody, granule, ale jedná se jen o doplněk, pravidelnému mechanickému čištění zubů se nic nevyrovná. A pravidelností se rozumí 1*denně. A opět nezapomeňte psa po vyčištění odměnit, příště se bude na čištění těšit ;-).