aneb „jak se to tak rychle mohlo stát“…
Ve spoustě případů se setkáváme s tím, že majitel si vůbec nevšimne počátečních příznaků nastávajícího problému a pak je zaskočen akutností případu. Eventuelně na naše náhodné zjištění problému při běžné prohlídce při vakcinaci nereaguje nebo konstatuje, že to psovi zatím nevadí. Zatím …
To se stalo i v tomto případě. Tentokráte je “hrdinkou” devítiletá kříženka kokra s jezevčíkem, jménem Číča. Majitelka přivedla fenu na ošetření s tím, že 2dny močí krev a vymočila i několik malých kamínků. Vyšetřením jsme zjistily, že močový měchýř je plný močových kamenů. Byla nasazena předoperační léčba a domluven nejbližší možný termín operace. V té době jsme měly technické problémy s počítačem a nezjistily jsme, že ta samá diagnóza byla již stanovena před třemi lety. Tehdy se ale majitelka rozhodla pro konzervativní terapii, spočívající ve snaze rozpustit močové kameny dietou. Bohužel si ale myslela, že jeden pytel speciální diety bude stačit a na další kontroly již nedorazila.
Při přípravě pacienta k operaci a primární sedaci si i majitelka mohla přes břišní stěnu “ohmatat” močový měchýř a přesvědčit se, co fenka v břiše vlastně má… a sama se zhrozila. Pak už jsme majitelku poslaly domů a daly se do práce.
Operace proběhla bez problémů, majitelka si fenku vyzvedávala večer, kdy už jí mohutně vítala a vrtěla ocasem. Zřejmě se jí výrazně ulevilo.
Kameny jsme poslaly na analýzu a bylo zjištěno, že v centru je jiný typ minerálu než na povrchu, z čehož můžeme usuzovat, že primární kameny jsou metabolické a ten obrovský zbytek vznikl až poté, jako důsledek dráždění a následné infekce. Neboli… pokud by majitelka dbala našich rad dříve, možná k chirurgickému zákroku nemuselo dojít. Snad se tentokráte domluvíme a pejsek zůstane po zbytek života na dietě, která by měla recidivám zabránit…